Z čeho se skladá úspěch

Louis de Funès de Galarza
se narodil jako třetí dítě španělským přistěhovalcům v Paříži v době, kdy začala 1. světová válka - 31. 7. 1914.
Jeho školní výsledky byly špatné a zdálo se, že nemá žádné ambice. Z kožešnického učiliště ho vyhodili, protože zastřelil ředitelova kanárka prakem. I z dalšího kožešnického učiliště ho vyhodili.

Pak šel na fotografickou a filmovou školu. Tam strčil do šuplíku katedry petardu, která bouchla při následující hodině. Další petarda, kterou vhodil do fotografické laboratoře, způsobila požár. Opět byl vyloučen.

Chvíli se učil u výrobce kočárů, pak u návrháře aut. Byl pomocným účetním i aranžérem. Odevšad ho vyhodili, takže byl většinou nezaměstnaný. V té době kouřil denně dva balíčky cigaret, byl hubený a stále kašlal a chrchlal. Neuznali ho schopného vojenské služby. V dospělosti měřil pouhých 164 centimetů a vážil 55 kilo.

Od mládí hrál na klavír 

Neznal sice noty, ale měl výtečný hudební sluch a dokázal velmi zručně improvizovat.
Začal hrát v kabaretu od pěti hodin odpoledne až do čtyř do rána. V zimě roku 1944 nad ránem na stanici metra potkal Daniela Gélina, kterého kdysi potkal na kurzu herectví. Ten ho pozval na zkoušku. Na zkouškách to Louisovi moc nešlo. Měl trému, přeříkával se, vůbec si nevěřil a chodil strnule jako panák. Takže někteří herci začali Gélina bombardovat dotazy:
„Proboha, kdes tohle dřevo sehnal“?

Na představení přišlo jen sedm diváků. Louisův výkon nadchl všech sedm i ostatní herce. Dostal roli v další hře. Roky pak celá odpoledne procházel kolem restaurací, kam chodili ti, kteří v divadelním a filmovém světě něco znamenali, v naději, že si ho třeba někdo všimne.

V roce 1945 se objevil v první roli. Otvírá dvířka auta hlavním hrdinům filmu Barbizonovo pokušení v němé roli vrátného. V dalších deseti letech se mihl v 75 filmech (!) a hostoval v 10 divadelních představeních. Za tu dobu vyslovil méně než 100 vět. Vůbec první věta, kterou Funés na jevišti pronesl, byla také jeho jedinou větou.

Řekl: „Pořád ty prachy!“

Stále se snažil být dokonalý. Byl vždy přesný. Všude chodil nejen včas, ale s předstihem. Své role si tak pečlivě trénoval a vypilovával, že časem získal přezdívku „muž čtyřiceti tváří za minutu“.
 V roce 1964 konečně pořádně prorazil. A hned dvěma filmy najednou a celosvětově - Četník ze Saint-Tropez a Fantomas mu přinesly nesmrtelnost.

Jen pro zajímavost - nikdy se na plátně nelíbal se ženou.

Z čeho se skládá úspěch?

V jednom z prvních rozhovorů, které poskytl Louis de Funès, na otázku: „Z čeho se skládá úspěch“?, Funès odpověděl:
„Je to 30 % štěstí, 30 % talent a píle, 10 % nadšení, 10 % odvaha a 10 % drzost.
A k tomu ještě připočtěte poctivost. Hluboký respekt vůči divákům, který se postupně, jak se člověk učí řemeslu, ještě musí zvyšovat...
...a vytrvalost.“

Myslím, že to vyjádřil dokonale.

S pozdravem
Ivo Toman
TAXUS International s.r.o.
Letecká 22, 831 03 Bratislava
www.taxus.sk
www.Marketingova-Psychologia.sk

P.S.: 27. 1. 2010 uplynulo 27 let od smrti tohoto geniálního komika.