Mnohokrát se už stalo, že nejschopnější děti dostaly nejmenší podíl z majetku rodičů

Tím ale pomáháme méně nadanému dítěti, aby více utratilo. Tak ho ještě více oslabujeme.
Většinou mu chybí iniciativa a kázeň, a proto není tak produktivní jako schopnější sourozenec.
A naopak posilujeme toho silnějšího, aby se sám ještě více staral. Díky dotování neúspěšných dětí se rozdíly v majetku ještě zvyšují. Přitom cílem bylo pomoci slabšímu.

Jaký je výsledek této pomoci?

• Dávání vzbuzuje spotřebu a potlačuje spoření a podnikavost obdarovaného.
• Čím více peněz dospělé děti dostanou, tím více jich utratí.
• Příjemci darů jsou nakonec ještě závislejší na úvěrech a darech.
• Také tím naštveme ty schopné. 

Podobně je to s potravinovou pomocí v Africe

Pomoc rozvojovým zemím sníží počet úmrtí z důvodu podvýživy. Například míra dětské úmrtnosti tam klesla od roku 1970 více než o polovinu. Jenže to vede k vyšším přírůstkům obyvatelstva.
Výsledkem je ještě větší výskyt podvýživy a potřeba ještě vyšší potravinové pomoci.
Tato pomoc nejenže dlouhodobě nic neřeší, ale problém ještě zvyšuje. Řešením je snížit porodnost – to je příčina problému.
Podvýživa je důsledek. Je jich prostě moc. Například v Nigeru má matka průměrně asi 9 dětí. Nebylo by lepší naučit tamní lidi používat antikoncepci?
???

Pomoc finanční i potravinová vypadají krátkodobě dobře

Jsou totiž rychle vidět. Jenže pak se původní příčiny projeví s mnohem větší silou, ale s velkým časovým zpožděním.
Tato řešení jsou návyková a neúčinná, protože zvyšují závislost těch, kterým se pomáhá.
A dochází k tomu, že výsledek pomoci je pak horší než původní stav.

S pozdravem
Ing. Ivo Toman 
TAXUS International s.r.o.
Letecká 22, 831 03 Bratislava
www.Ako-Zarobit.sk
www.IvoToman.sk

 
P.S.: A co Vy? Sledujete krátkodobá nebo dlouhodobá řešení?