Štěstí zvenčí – souhra šťastných okolností

Začátkem šedesátých let se Richard Balducci 

vypravil na výlet na francouzskou Riviéru. V kavárně mu kdosi ukradl filmovou kameru. Vydal se tedy na místní četnickou stanici. Tam uslyšel pozoruhodnou větu:
„Monsieur, my dobře víme, kdo je ten zloděj, ale musíme ho chytit při činu.“
Balduccimu četníkova absurdní věta zněla v hlavě několik dní. Proto vytáhl tužku a začal psát.
Tak vznikl scénář filmu Četník ze Saint-Tropez. Richard Balducci zkušenost s hlupáky přetavil do úspěchu.

Ale tím naše povídání o štěstí nekončí 
Producentovi se nápad líbil. Chtěl ale originálního komika. Režisér Girault navrhl Louise de Funèse.
„Nepřipadá v úvahu! Chceme Darryho Cowla nebo Francise Blanche!“ odsekl producent.
Jenomže ani Cowl ani Blanche do toho nechtěli jít. Filmy o četnících tehdy byly pokleslý žánr, o který neměli zájem ani herci ani publikum.
A tak Louis de Funès vděčil za svou nejslavnější roli hlavně oné neuvěřitelné shodě náhod.

U velkých úspěchů musíte mít i velké štěstí
Nezasloužené štěstí. Není to v učebnicích, ale je to tak.
Zde nejde o pocity štěstí – duševní stav, kdy je někdo za určitých situací šťastný či nešťastný.
Jde o to, že vám věci vycházejí. Jde o souhry šťastných náhod – jde o štěstí „zvenčí“.

Učitelé ze škol a poradci se štěstím nezabývají, 
protože to není vědecké. Ani ezoteričtí guruové nehovoří o štěstí.
Místo toho mluví o zákonu přitažlivosti, všespasitelné síle pozitivního myšlení, reinkarnacích apod.
Také sportovní trenéři štěstí nevyzdvihují, přestože byli mnohokrát svědky, kdy lepší soupeř prohrál a horší vyhrál, protože rozhodlo štěstí, neštěstí, zranění, nespravedlivý rozhodčí atd.

Koučové manažerů při koučování také většinou mluví o všem jiném než o štěstí
Ani úspěšní podnikatelé většinou nepřiznají, že jejich hlavní zásluha je v tom, že se prostě ocitli ve správnou chvíli na správném místě. Ale je to tak.
A naopak svět je zahlcen nezdařenými kariérami lidí, kteří jen neměli štěstí.

Ani historikové o vlivu štěstí na dějiny moc nepíší, 
ale i tam hraje obrovskou roli. V roce 704 př. n. l. se na asyrský trůn dostal Sinacheb. Poddaní v Egyptě se vzbouřili. Proto tam vedl trestnou výpravu. Jenže obrovské množství myší mu sežralo tětivy a toulce, a tak Egypt zůstal ušetřený.
Winston Churchill se stal válečným premiérem proto, že Chamberlain abdikoval a Halifax funkci odmítl. Dostal se k moci ne jako uznávaný vůdce velké strany, ale díky šťastné náhodě ve svých 65. letech.
Kde by byli Churchill či De Gaulle, kdyby nebyla druhá světová válka? 
???

Díky souhře šťastných náhod a omylů vzniklo mnoho nových věcí. Dala by se napsat spousta příkladů o vlivu štěstí či neštěstí na úspěch. Štěstí je prostě na prvním místě! Na druhé straně ale nezapomínejte, že úspěch sice ovlivňují náhody, ale že i štěstí více přeje připraveným.


PS:
 Tento Zpravodaj je úryvek z knihy Ivo Toman O úspěchu, kterou najdete v každém dobrém knihkupectví, nebo si ji můžete koupit na IvoToman.cz Také si ji můžete stáhnou jako ebook za poloviční cenu na palmknihy.cz